Rubriky
Články

Prospěšnost, negativa, ale i kouzlo půstů

Důležité je, abychom si půstování užili, cítili se dobře, a to jak psychicky, tak i fyzicky.

Možná jste již ve svém životě zažili období půstu, ať už nedobrovolného z důvodu nemoci anebo, jednalo se o půst léčivý, pravidelný, ke kterému se v případě nutnosti rádi vracíte. Osobně jsem se v jedné fázi svého života pro půstování nadchla, kdy jsem tak činila každé pondělí nového týdne.

Důležité je, abychom si půstování užili, cítili se dobře, a to jak psychicky, tak i fyzicky. Viděli v tomto počinu smysl. Půstování vnímám jako oboustrannou dohodu, kdy si plácne tělo s nitrem, naladí se na stejnou vlnu, plynou v jedné souvislé lince. Moc dobře si pamatuji na ony chvíle, kdy jsem se vnitřně chystala a nastavovala. Kdy jsem věděla, že to není jen o tom se probudit, zapomenout na snídani, svačinky a další chody. Že je to jistá úmluva, na kterou přistoupí každá část mne.

Půst jako okno do naší duše

Půstujeme-li, naše tělo šetří potřebnou energii, kterou by jinak vložilo do mnohdy složitého trávení. Protože zažívání, to není pouze práce žaludku. Svou troškou do mlýna přispějí i játra, žlučník, střevo, slinivka, rovněž se zapojí imunitní systém. To, kdybychom snědli něco, co nám trávit nepřísluší, nečiní nám dobře, ubližuje nám. U některých to může být lepek, u jiného ořechy, laktóza, celer či kukuřice. Nejíme-li nic a tedy, vystavujeme tělo léčivému hladovění, veškerá ušetřená energie je pak vkládána do regenerace, detoxikace, případně, ušetřena pro naše zítra.

Půstujeme-li, taktéž se zbystří naše smysly, člověk se propojí se svou duší, má-li tedy možnost a neplyne-li den příliš rychle. Osobně jsem si každé pondělí udělala čas jen pro sebe. Sama, v přírodě, venku, psala jsem na úpatích lesa, lezla po skalách, četla si a poslouchala hudbu. Procházky od brzkého probuzení až po západ slunce. Celé dny venku. Protože tohle byl zrovna ten můj způsob, jak den ustát, užít si a vydržet.

Jsme-li sobě blíž, což se zdá v půstu více než snadné, můžeme si dořešit i zdánlivě neřešitelné. Vyladit své nitro, listovat v něm, číst uvnitř jako v otevřené knize. Píši zde svou zkušenost, možná máte zrovna tak a třeba ani ne, ale půst vám pomáhá v jiné životní oblasti. Zklidní vaše trávení, zmírní bolesti, zbaví vás zánětu, migrény aj.

Existují při půstu nějaká negativa?

Jednodenních půstů se toto netýká, nicméně, půstujeme-li příliš často, dlouhodobě a nad limit svých sil, může se stát, že dojde k oslabení krevního oběhu, následné chudokrevnosti, u kardiaků se může dostavit dušnost, zvyšuje se hladina cholesterolu, kyseliny močové, případně též triglyceridů. Člověk může být též sinalý, kolísá krevní tlak, z mírného beránka se stává dravec. To, když člověk nenastaví dobře své nitro.

A pak tu máme i nutriční hledisko, kdy si vypůjčím citaci docenta Pavla Kohouta, přednosty Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze: „Při hladovce si tělo během prvních čtyř dnů hladovění „sáhne“ pro zásoby právě do aminokyselin, které jsou v bílkovinách našich svalů. Udává se, že u zdravého člověka je denní obrat okolo 0,6 až 0,8 gramů bílkovin na kilogram tělesné váhy. Zdá se, že to není mnoho. Ale při hmotnosti osmdesát kilogramů je to celých padesát gramů bílkovin z našich svalů. Tolik denně spotřebuje náš organismus do doby, než přejde do fáze šetření. Pak se podíl spotřebovaných bílkovin mírně snižuje, ale stále je velký. To je vysoká cena. Proto si myslím, že vyloučit veškerou stravu například kvůli zhubnutí je velmi drahý špás.“

Zde plně souhlasím, neboť svaly při dlouhodobějších půstech ztrácejí nejvíce.

Pravidla půstu

Základem půstu je pouze pít, a to čistou pramenitou vodu, někteří dokonce upřednostňují pití vody destilované. Taková voda je zbavena vitamínů a minerálů, nevyživuje, pouze promývá, čímž dovolí, aby si gastrointestinální trakt zcela odpočinul. Osobně ji však nedoporučuji, nevěřím v její léčivý efekt. Žádná voda s citrónem, ovocný čaj. Pouze a jen čistá voda.

Způsobů, jak půstovat, existuje nespočet

Někdo si libuje v pravidelných jednodenních půstech, aby si druhý pro změnu tento den protáhl na dva dny, tři, někdy celý týden. Často půst odstartuje naše ranní probuzení, kdy namísto snídaně vypijeme sklenici vody, abychom dál plynuli, jak si přejeme, chceme a plánujeme. Někdo naopak začne den snídaní, kdy první jídlo pozře až následující den ráno. Půst tedy čítá 24 hodin, což už je doba, ze které může organismus sám pro sebe něco vytěžit. Znám i takové, kteří se ráno probudí, vydrží půstovat až do samotné večeře, kterou si však s klidným svědomím a radostí dají. I to je v pořádku a je vlastně příjemné, neboť, počítejte se mnou. V noci člověk lačnil, spal, má tedy za sebou již zhruba 8 hodin půstu. Vstává-li v 7 hodin a první jídlo servíruje v 18:00, k oněm 8 hodinám přičtěme dalších 11 hodin. To je dohromady 19 hodin, kdy člověk plyne s vidinou večerního jídla. Za mne, chceme-li si užít léčivý dar půstu, obáváme se však hladu, poklesu krevního cukru, tato forma půstu může být výtečnou volbou.

Jaké jsou benefity jednodenních půstů?

· Podpora regenerace

· Snížení inzulínové rezistence

· Eliminace zánětu

· Podpora mozkových funkcí, regenerace mozkových buněk,

· Podpora dlouhověkosti

· Eliminace emočního přejídání

· Celkové zklidnění.

Přerušovaný půst

V současné době bývá oblíbený tzv. přerušovaný půst, kterým rozumíme režim, během kterého se střídají fáze jídla a fáze lačnění, přitom, ona druhá fáze je vždy delší nežli fáze, během které přijímáme potravu. Existuje několik možností, jak si tyto dvě fáze časově nastavit. Jednoduchým schématem může být 14 hodin lačnění a 10 hodin konzumace. Případně, zvládneme-li, lačnit lze i 16 hodin a zbývajících 8 hodin pak jíst. Někteří dokonce lační 18 hodin a jedí po šest zbývajících hodin. Záleží, jak si nastavíme, jak se cítíme, co umožní náš zdravotní stav. Po dobu lačnění bychom určitě neměli být unavení, hladoví a nesví. Chceme-li zařadit přerušovaný půst, výsledkem by měla být vždy fyzická i psychická pohoda těla.

Osobně jsem si také vyzkoušela, nicméně jsem vydržela pouhý měsíc. Ve zbylé části dne jsem již totiž nebyla schopna ujíst veškerý potřebný kalorický příjem, ztrácela jsem svalovou hmotu, cítila se vyčerpaně a unaveně. Ze své pozice nutričního terapeuta nevidím benefity ani u svých klientů. Stále si myslím, že pokud si den správně kaloricky nastavíme, zařadíme správné potraviny a pokrmy, které respektují naše trávení, v konečném zúčtování na tom budeme o mnoho lépe, než kdybychom tělu každé ráno odpírali potřebnou porci energie.

Suchý půst

Tento půst spočívá v tom, že se kromě veškeré potravy vylučuje také konzumace vody. Dle určitých zdrojů si organismus ve velmi ztížených podmínkách potřebuje zajistit nejenom živiny, ale také tekutinu, kterou získává rozpouštěním hlenů, cyst aj. Tento způsob hladovky je mnohdy dodržován 3-4 dny. Z mého pohledu nutričního terapeuta je však takovýto hazard se zdravím opravdu nebezpečný, neboť zde v prvé řadě hrozí dehydratace, může dojít k prasknutí vředů, nebezpečných cyst, poškození ledvin, zhuštění krve, a tedy i vzniku trombů. K eliminaci vnitřních novotvarů, jako jsou právě zmíněné cysty, lze dojít prostřednictvím správně zvolené stravy, bylinek a této cestě podobným principům.

Půst versus poruchy příjmu potravy

Půst je velice lákavou záležitostí pro ty, co bojují s poruchami příjmu potravy, ať už bulimií či anorexií. Ze svého pohledu při těchto „diagnózách“ určitě nedoporučuji, neboť během hladovky klesá už tak nízký energetický příjem na nulu, dochází k destrukci, často téměř vyčerpaných svalových zásob. Tenčí se zásoby glykogenu, tedy jaterního a svalového cukru, který pak při nízkém kalorickém příjmu jen stěží tělo svede uložit do cenných zásob. Též dochází k deficitu minerálů, vitamínů, vlákniny. U výše zmíněných poruch je třeba nastavit pevný řád, vyladit psychiku, jít na dřeň problému. Půstovat při PPP mi přijde, jako bychom klín vytloukali klínem, tedy, toužíme po změně, která však navodí ještě hlubší propast. U anorexie je navíc velmi zřejmé, že jeden extrém rodí další výstřelek. Osobně jsem několik let měla možnost přihlížet léčbě anorektické ženy, která si prošla procesem raw food stravování, půsty, frutariánstvím, aby svůj život ukončila v pouhých 36 letech.

Půst se nerovná redukční dieta!!!

Máme-li nadváhu, neřešme ji půstem. Zde si dobře nastudujme kalorický deficit, abychom tělu vědomě a smysluplně k redukci pomohli. Při půstu metabolismus zpomalí, z dlouhodobého hlediska přicházíme o svalovou hmotu, žaludek se zmenšuje, což může později opět vést na scestí.

Podtrženo sečteno, toužíte-li po dobrodružství, kterým sám o sobě půst jistě je, chcete-li si vyzkoušet něco nového, ulevit přetíženému trávení, vyladit svůj vnitřní svět, půst jistě může být zajímavou zkušeností, která vás může na cestě posunout. Vždy je však potřeba, aby tělo a mysl byli spolu v souladu. Pak se dějí zázraky a pak je nám dobře. Tak jako u všeho, radost a smysl jsou potřebným motorem na cestě ke zdraví.

Autorka: Mgr. Zuzana Švédová pro www.celostnimedicina.cz

Sdílet článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *